Edgeframe.cz

Jak to tedy s těmi botami vlastně je?

Večný boj s obuvnickými obchody
Už jako s dítětem se se mnou máma rozčilovala, protože kdykoli se mi snažila v dobrém úmyslu zakoupit nový pár bot, jednalo se nikoli o společnou zábavu, ale o hororové odpoledne plné výčitek, nevěřících pohledů a tendencí se na všechno vykašlat.
nohy ve sportovních botách
Díky dlouhému palci na nohou mi dětské velikosti bývaly malé, ovšem u bot pro dospělé mi zase hrozilo, že z nich vypadnu (ačkoli mě nebudou zbytečně tlačit), jelikož tak vysoký nárt jsem prostě neměla. Marnost nad marnost. Několikrát to tedy dopadlo tak, že jsem vědomě lhala o tom, že mě boty netlačí a raději chodila s pokrčenými palci, než abych musela podobný proces znovu absolvovat. Dodnes o tom svědčí moje mozoly na palcích u nohou, kterých se asi už nikdy nezbavím…
Dneska už svoji mámu chápu o trochu lépe. Dětem sice ještě botičky shánět nemusím, ale kdykoli zatoužím po nové obuvi (a moje bankovní konto nehlásí jasné NIKOLI!), do obuvnictví již povětšinou vcházím lehce deprimovaná, nikoli nadšená z toho, že pro sebe můžu udělat něco pěkného.
Protože slušivé dámské boty velikosti 41 se prostě obtížně shánějí.
nevšední lodičky v trávě 
V obchodě i na internetu
Říkáte si, že není při dnešní produkci zboží možné, aby podobné situace nastávaly? Chyba lávky. Jedná se o realitu, kterou mám mnohonásobně ověřenou. A je v celku jedno, jestli si při hledání vyberu kamenný obchod s obuví, nebo se v předtuše neúspěchu rozhodnu raději zůstat sedět doma
a brouzdám po internetových prodejnách, kterých je přece jen značné množství.
Nevím, zda se jedná o taktiku výrobců, kteří ve větších číslech vždy vyrobí pouze několik málo párů každého z modelů, nebo zda je v České republice tolik žen s číslem bot 41 a výše, ale ať mi padne do oka jakýkoli model, vždy se dá sehnat pouze do velikosti 40 (zde je možné například u otevřených bot udělat výjimku a koupi menšího čísla risknout), nejčastěji se však nabídka zastavuje u devětatřicítek.
 
Některé hůře nežli jiné
Například sportovní obuv se dá sehnat i ve velkých číslech poměrně snadno (navíc, když si koupím pánské kecky, protože ty se vyrábějí ve větších číslech, těžko to někdo pozná, že?), ovšem shánět baleríny nebo třeba lodičky pro menší ploutve? Už několikrát se mi stalo, že jsem to raději vzdala
a vklouzla opět do starých dobrých obnošených párů, co schraňuji doma.
A co teprve, když shání speciální obuv? Takové boty na latinskoamerické tance Vám v 41 nenabídne ani majitelka obchodu s tímto artiklem, která se své činnosti (stejně jako tanci samotnému věnuje již dlouhá léta.

Jak to tedy s těmi botami vlastně je?
Ohodnoťte příspěvek